Prilet do Istanbulu a navrat do Prahy (streda 25.3.)

Rano jsme prileteli pred patou a cekali na letisti do 11, kdy jsme meli letet, byla to uz celkem otrava, ale nejhorsi bylo, ze jsme meli jeste 2h zpozdeni a vyletali skoro az v jednu. To kdybychom vedeli, tak bychom zajeli jeste kouknout do mesta. Pred nastupem do letadla nam Lindy kamarad rekl, ze padla vlada, takze o duvod k navratu do zeme prolezly komousema min...

Nicmene jsme nakonec doleteli v poradku a kolem treti pristali v Praze. Je tady hrozna zima, vibec se nam zpatky nechtelo, ostatne jako vzdycky...

Singapur a odlet (utery)

Rano jsme sli na snidani, byla v cene prespani (20 ringitu na jednoho). Potom jsme vyrazili do mesta, prosli jsme indickou ctvrt k nekolika chramum a vlezli do metra a jeli do cinske ctvrti, kde je vyborny trh. Odtamtud jsme pesky vyrazili smerem do byznys centra, kde byla spousta mrakodrapu, ale hlavne obrovske tocici se kolo, ktere je umistneo u drahy, kde se jezdi formule jedna. Tomu jsme nemohli odolat a za 30 dolaru na jednoho si koupili listky. Jizda, nebo let, jak to nazyvaji, trvala pul hodiny, ale utekla hrozne rychle. Vyhled byl proste nadherny a na LCD v kabine se promitaly plany blizke obri stavby noveho pobrezi. Plus jste dostali kruhovou mapu s popsanymi stavbami v panoramatu a pristroj se sluchatky s komentarem, co vidite. Parada!

Pak sjme si skocili na vybornou veceri k mistnim stankum nedaleko a ja si konecne dal singapurske "narodni" jidlo cislo jedna chicken rice. Jde o osmazene kure, se zvlastni medove citronovou chuti obalu, opravdu vyborny. Pak jsme se jeste koukli na sochu rybolva, coz je symbol Singapuru a dosli do metra a presunuli se na letiste, kde Linda potkala spoluzaka ze skoly, ktery byl s kamaradem na pevninske malajsii, hrozna nahoda... Po vyzvednuti zavazadel jsem si na letisti dal jeste na zkousku hamburgera u Burger Kinga a byl obrovsky. Pak jsme se checkli, prosli kramy a sli na doutnik do moc peknyho baru na strese letiste, kde je jedine misto na koureni a zaroven pekna botanicka zahrada. Doutnik jsme nakonec nestihli a prisli jsme na boarding akorat na cas, kdyz zacinal. Dobrej timing :-). Let Boeningem 777 byl zase moc prijemny, Linda si sedla o radu dopredu, kazdy jsme se tak mohli natahnout pres tri sedadla. Zkouknul jsem Bonda (film nic moc, navic to proste neni Bond) a Maxe Paynea.

KK a odlet do Singapuru (pondeli)

Rano Linda vstala asi v pul sesty a fotila vychod slunce, dopoledne jsme snorchlovali, mne se loupala kuze po spaleni na nohach, tak mi ji cistici a dalsi rybky okusovali, objevily se i krabicove ryby a u sasanek byli hodne velci klauni. Ve 12 nas odvezl clun na pevninu, jeli jsme sami. Pak jsme skocili na jidlo u indu. Vyzvedli a prebalili jsme si batohy a vyrazili na trh s jidlem, ktery mel zacinat kolem pul ctvrty. Dorazili jsme na misto a videli, ze opravdu zacinaji - teprve staveji stanky na betonove plose velikosti skoro fotbaloveho hriste. To bylo blby, protoze jsem myslel, ze odjizdime v 17.55. Tak jsme vyrazili na mistni autobusak, odkud jezdi minivany na letiste. Celi zpoceni jsme tam dorazili a nekdo nam poradil cislo minivanu. Nasli jsme je a ridic nas hodil za 10 ringitu na letiste (taxik by stal 20). Tam jsme zjistili, ze jsem se spletl a letime az v 18.40, coz nas nastvalo, protoze bychom se jeste stihli najist na trhu. Na letisti to bylo na nic, bylo jen male pro AirAsia.

NAkonec jsme tedy vyleteli, pote, co jsme k letadlu dosli pesky a dorazili asi po dvou a pul hodinach do Singapuru, kde jsme premysleli, zda prespime na letisti, nebo vyrazime spat do mesta. Nakonec jsme si dali velky bagly do uschovny a vyrazili do mesta. Na letiste vede metro, kde jsme moc nechapali system automatu na listky s dotykovymi displeji, ale jeden mistni zamestananec nam to vysvetlil a rozmenil i drobne. Bylo to naprosto jednoduche, stacilo zvolit, ze chcete obycejne jizdne a na velkem dotykovem displeji se vsemi stanicemi zvolit, kam jedete. Vybral jsem tedy indickou ctvrt, kde jsme chteli najit ubytovani. Metro maji dost ciste, vubec je to na asijske pomery dost ciste mesto.
V indicke ctvrti jsme prosli dva hotely, ale nemeli nikde volny double room, tak jsme nakonec skoncili v dormu pro 12 lidi na postelich. Ale bylo to v pohode a krome Lindy, ktera byla jeste trochu nastydla, nikdo nechrapal :-). Spat jsme sli asi v pul dvanacty.

Ostrov Sapi a přenocovani na ostrove (nedele)

V nedeli rano jsme se sli zeptat na informace, jestli potrebujeme nejake povoleni na prespani na ostrove od spravy nar. parku. Moc o tom nevedeli, ale byli moc ochotni a informace nakonec po telefonu zjistili - povoleni nepotrebujeme.

Vyrazili jsme na nedelni trh, ktery se tahne asi 700m v ulici Jl. Gaya, tedy kousek od hotelu a primo v ulici, kde jsou informace. Zbozi hodne podobne tomu, co maji na night marketu (tricka, bryle, hodinky, zvirata a ruzne suvenyry) takze nic extra. Kupujeme si ale pekny cepice ve vojenskym stylu. Davame si dzus z draciho ovoce a cestou z trhu kafe.

Po 11 jsme dorazili do hotelu a dali jsme si veci na prespani na ostrove do jednoho velkyho batohu a druhy si nechali v hotelu a vyrazili na jetty. Tam jsme zjistili, ze musime zaplatit navic jeste 50 ringitu za to, ze nas vyzvednou druhy den, takze nas to celkem vyslo asi na stovku.

Vyjeli jsme tedy clunem na ostrov, kde bylo celkem dost lidi, byla nedele. Ale jinak slusne koraly a spousta ryb, ktere se nebali, dokonce nekolik pro nas novych druhu. Postupne vsichni odjizdeli.

Presto jsme se ale vydali na jinou plaz, ktera mela byt asi 800 m daleko, cestou jsme se tahli dzungli na vrcholek ostrova a zase dolu, byly kolem perfektni vyhledy. Nasli jsme dve plaze, zustali jsme na prvni, protoze u druhe kotvil nejaky clun s turistama. Bohuzel bylo na plazi vyplaveno celkem dost odpadku, takze nic moc. Navic se nebylo moc kde schovat pred pripadnym destem, takze jsme nakoneb zustali asi dve hodiny a za soumraku vyrazili nakonec zpatky na puvodni plaz. Cestou jsem diky tomu pozorovali nadherny zapad slunce z asi 30m utesu. Asi za pul hodiny jsme uz s celovkou za tmy dosli na puvodni plaz, kde je jsou i nejake pristresky a zakladna parku. Aspon jsme meli jistotu, ze nas nebudou pripadne otravovat zadni Filipinci, kteri by mohli prijet z jineho ostrova, kde je jejich pololegalni vesnice.

Jeste jsem se povaloval v teplym mori a plaval ve tme s celovkou a pak jsme snedli ovoce, co jsme meli - papayi a manga + smazene banany a zalehli na plazi a koukali na svitici mesto naproti na pevnine. Zahy nas ovsem zacali hrozne otravovat komari, tak jsme si zapalili spiraly. Jeste nas krome komaru vyrusili mistni zamestnanci parku, kteri byli na vetvi, ze tam spime jen tak a chteli nam pujcit stan. Pak nam asi 6x rikali, ze kdyz budeme neco potrebovat, mame se na ne obratit, ze maji hlidaci sluzbu, asi 20x jsem jim rekl, ze je to ok, tak vypadli. Pak nas probudilo krapani , tak jsme se uchylili pod strechu, ale ve vysledku to bylo zbytecne, nijak moc celou noc neprselo. Ale komari nam dali zabrat, jakmile dohoreli spiralky, byla jich tam spousta.

KK a ostrov Gaya (sobota)

Rano jsme vstali, nasnidali se a vyrazili na ostrov Gaya, coz je asi 20 minut od KK. Pri koupi listku mi prodavac ukazoval, ze nas hodi na jednu plaz a vyzvednou z jine, ale nerekl, ze je to asi tri kilometry dzungli, coz by nebyl problem, ale Linde je uz dva dny spatne, nastydla v autobusu z Tawau, v busech je totiz hrozna zima, maji nastavenou klimatizaci tak na 16 stupnu a prestoze jsme byli obleceny, tak ji zacalo bolet v krku a je nastydla, ale uz se to lepsi. Takze jsme planovali spis nechodici den. Navic se mi zezadu na stehnech loupe dost kuze a plavky mi to dost rozedrely, takze prijemna cesta.

Nakonec jsme se tam doplacali, prochazka to byla jinak moc pekna, vedla i mangrovnikovym lesem. Cestou jsme nikoho nepotkali a to ani na cilove plazi PP, kde byla i stavba narodniho parku, ale bylo vsude uplne prazdno. Takze jsme se natahli pod obrovsky strom, byl to prekvapive fikus a snorchlovali, napravo od mola byly slusne koraly.

Ve ctyri nas vyzvedl clun a snim jsme objeli i dalsi ostrovy a nabrali dalsi cestujici. Cestou jsem se bavil se starsim anglickym parem, kteri bydli sest let v Kuala Lumpur a zivi se jako ucitele, pry jsou puvodne z Manchesteru a kdyz tam prijedou, nechapou, jak tam nekdo muze byt :-).

Ted sla Linda na hodinovou masaz a ja pisu sem, za chvili mame sraz u more na rybim trhu, kde se zase nacpeme cerstvym jidlem. Zitra planujeme rano jit na nedelni trh a pak jet na blizky ostrov Sapi a tam prenocovat, tak uvidime, jak to vyjde.

Treky v parku Kinabalu a navrat do KK (patek)

Rano jsme vstali, ja jsem se vyspal dobre, az na to, ze me tri dny suzuje prujem, nasnidali a dohodli se, ze kvuli tomu, ze je Linde blbe, vybehnu sam nejdelsi a nejzajimavejsi skoro sestikilometrovou trasu nahoru k Power station, ktera je zhruba ve 2000m nad morem. Odtamtud se take pocita osmikilometrovy vystup na Mt. Kinabalu. Linda se mezitim bude placat dole v parku a v jednu jsme si dali sraz v restauraci naproti vchodu do parku.

Vysel jsem tedy na trasu, ktera vedla podel reky a byla nahoru od reky a sestup k rece dolu, takze celkem narocna. Skoro cela vedla po uzke cesticce zakousle v prudkem svahu, kdyby se clovek nejak nepochopitelne :-) zamotal nebo uklouzl, tak by se zritil dolu k rece a nemel by asi sanci. Cestou jsem potkal dva fotografy a nejaky par. Cela trasa je popsana jako na tri a pul hodiny, ja ji ale zdolal za dve, kdyz jde clovek sam, ubiha to, i kdyz v posledni nejstrmejsi fazi jsem toho mel plny zuby.

Nahore jsem omrknul branu, kterou se musi projit k vystupu na horu a kde kontroluji potvrzeni, (neplati tedy informace v pruvodci, ze se da dojit bez povoleni az do Laban Rata, odkud je to na vrchol asi 2 km). Jeden z planu byl, ze dojdeme sami do Laban Rata a pak treba vybehneme az na vrchol, to by teda neslo. Ale Linde bylo stejne blbe, tak je to jedno. Po asi pulhodine jsem se vydal dolu po trikilometrove silnici, ktera vypadala vyborne, jak se vinula pralesem, dole jsem si jeste odskocil na jednu stezku a prosel botanickou zahradu, kde bylo to same, co v dzungli.

Po jedny hodine jsem se potkal s Lindou a dal si obed - oblibene sweet and sour pork s ryzi. Vratili jsme se k hostelu pro velky bagly a sli k silnici stopovat autobus nebo minivan do KK. Nakonec po ctvrt hodine, kdyz uz Linda ztracela nadeji nam zastavil minivan a vzal nas tam. Dorazili jsme za mirneho deste a prosli v Gaya street dva plne hostely, nez jsme narazili na jeden slusny u takoveho zalesneneho kopce-jmenuje se Jane's home stay. Mame pokoj za 50 ringitu, sprcha a zachod spolecny. Btw. v pruvodci LP neni ani ta ulice nakreslena.

Davame se dohromady a vyrazime se prejist na vecerni trh, kde jsem si dal 300g steak z tunaka, obriho squida a Linda rybu snapper, pak kupujeme jeste spoustu ovoce, smazene banany a jack fruit a durian a jdeme spat.

Prijezd do Kota Kinabalu a odjezd do (ctvrtek)

Rano jsme dorazili do KK uz v pul paty rano, coz nas trochu prekvapilo, podle pruvodce mela cesta trvat 14h a ne osm a pul. V autobuse byla zase kosa, probudil jsem se a bolelo me v krku, vzal jsem si satek a pak uz to bylo dobry, Linda bohuzel nastydla a dva dny ji nebylo dobre.

Sli jsme teda na kafe pobliz autobusaku, ktery je pro dalkove autobusy na kraji mesta a pred sestou sli na autobus do centra. Tam jsme se trochu zamotali, protoze jsme nevedeli, kde autobus presne skoncil. Potom jsme sli na informace a ptali se na moznost vylezt na Mt.Kinabalu, kde nas poslali do centra firmy, ktera ma ubytovani na Laban Rata (kam se prvni den dojde a druhy den ve tri rano vyrazi na vrchol, aby se stihl vychod slunce, protoze se po vychodu slunce hora skoro vzdy zabali do mraku). Po nalezeni kancelare jsme zjistili, ze maji az od deviti, bylo pul osme. Sli jsme tedy na breh more, kde jsme si cetli a cekali. Linda si sla pak do more umyt ruce a smekla se po kameni a zajela do vody. Nemohli jsme se nesmat, bylo to jak z grotesky.

V devet jsme nabehli do kancelare a zjistili, ze nejlevnejsi prespani na posteli v dormu je za 220 ringitu i s nejakym jidlem, bez ktereho to nejde. Jeste horsi zprava ale nasledovala, kdyz nam rekli, ze nejblizsi termin je z pondeli na utery, coz je pro nas pozde, v pondeli vecer uz mame byt v Singapuru.

Protoze hory vypadaly nadherne (projizdeli jsme tou oblasti autobusem z a do KK( rozhodli jsme se do parku stejne vyrazit a projit aspon stezky plus pripadne udelat vystup v jednom dni. Vratili jsme se na informace a ptali se na ubytovani, v parku bylo moc drahe a navic plne, takze nam doporucili hotel asi 10 minut cesty od vstupu do parku za 30 ringitu na osobu za postel v dormu, tak jsme to vzali a pani nam to zarezervovala.

Dosli jsme na mistni stanoviste minivanu a jeden do parku sehnali, platili jsme 15 ringitu za osobu. Cekali jsme az se minivan naplni. Cesta byla dost dlouha, skoro tri hodiny, a v dodavce minimum mista, ridic celou dobu neco vypravel a zensky se porad smali, asi si delal srandu z cizincu :-).

Dorazili jsme do "hotelu" a ubytovali se a vyrazili do parku, kde jsme se informovali na vystup v jednom dni, je to mozne, vyjde tro na 300 ringitu pro dva i s pruvodcem, ktery byt musi a povolenimi. Ale jit bychom mohli jit az pozitri. Jdeme na obed naproti vstupu do parku, kde si davam sweet and sour pork. Nechavame rozhodnuti na zitrek. Prosli jsme skoro vsechny trasy v parku, krome nejdelsi, kterou nechavame na zitrek. Celkem jsme usli kolem deviti kilometru. Stezky byly dobre znacene a moc pekny, jsme ve vysce kolem 1000m n. morem, je tu prijemne klima a chodi se tu daleko prijemneji nez v dzungli dole.

Vecer jsem mluvil jeste s klukem, ktery to vylezl nahoru za jeden den, ukazoval mi video z vrcholu a vsude samy mraky, byly videt jen vrcholky okolo, ktere vycuhuji nad mraky. Bylo to pekny, ale Linde je porad spatne, takze to odpiskame.